Játra jsou základním orgánem zobrazovaným při ultrazvukovém vyšetření břicha. Vyšetřujeme je v poloze na zádech, případně v poloze na levém boku (lepší zobrazení jaterního hilu). Játra se vyšetřují vějířovitým pohybem sondy v podélné i příčné rovině. Jaterní hilus (vena portae, a. hepatica, d. choledochus) zobrazíme v pravém podžebří v rovině, kdy z transverzální roviny vychýlíme sondu cca od 45° po směru hodinových ručiček. Játra se mnohem lépe vyšetřují při nádechu.
Hodnoty:
Šíře jater: do 14cm (měříme ve výdechu v sagitální pravé medioklavikulární linii = MDCL)
Šíře vena portae: do 13-15mm (měříme 1,5cm od její intrahepatální bifurkace, někdy při vstupu do jaterního parenchymu)
Šíře ductus choledochus: do 6mm (do 9mm po CHCE)
Šíře jaterních žil: do 6mm jaterní žíly v periferii, do 10mm jaterní žíly v blízkosti VCI
Velikost jater měřená ve střední medioklavikulární čáře. V tomto
řezu se nám většinou podaří podélně zobrazit i pravou ledvinu.
Jaterní cévy - Jaterní žíly – anechogenní x Portální větve – mají ve stěně hyperechogenní „kolejničky“ (intrahepatální žlučovody a doprovodné tepny)
Odlišení jaterních žil od větví vena portae
Jaterní hilus – Jedná se o vstup vena portae a a. hepatica do jater a žlučovodu vystupujícího z jater. V tomto místě lze měřit velikost v. portae a zejména šíři d. choledochus. Obecně platí, že d. choledochus a a.hepatica se v tomto zobrazení nachází nad portální žilou. Odlišíme je od sebe např. barevným Dopplerem - a. hepatica vykazuje tok krve, d. choledochus nikoliv.
V jaterním hilu vidíme vtok v. portae do jater. Dvě tenké linky "nad" venou portae
je a. hepatica a d. choledochus. Ze statického obrázku bez možnosti zkontrolovat
průtok je ovšem jejich odlišení prakticky nemožné.
Portální hypertenze – Nacházíme venu portae širší více než 15mm, splenomegalii a ascites (anechogenní tekutina v dutině břišní dobře viditelná okolo jater).
Jaterní kongesce při pravostranné kardiální insuficienci – Dochází k rozšíření periferních jaterních žil nad 6mm. Někdy lze zjistit fluidothorax l.dx. nad bránicí.
Rozšíření jaterních žil - Periferní žíly jsou zcela jistě nad 6mm,
žíly blízko vtoku do dolní duté žíly jsou jistě nad 10mm.
Steatóza jaterní – Echogenita jater se zvyšuje. Jaterní parenchym je světlejší než parenchym pravé ledviny, se kterou můžeme snadno srovnávat. Někdy jsou přítomny pouze mapovité oblasti ložiskové steatózy.
Steatóza jaterní - jasný rozdíl echogenity parenchymu jater a ledviny
Jaterní cysty – Jedná se o velice častý nález. Jsou to anechogenní ostře ohraničené kulovité pravidelné útvary v jaterním parenchymu. Často se za nimi nachází kužel dorzálního akustického zesílení.
Jaterní cysta - Je pravidelná, anechogenní, jasně ohraničená a při pozornějším
pohledu za ní uvidíme kuželovité projasnění (dorzální akustické zesílení)
Jaterní hemangiomy – Vypadají jako ostře ohraničená hyperechogenní ložiska.
Hemangiom jaterní - dobře ohraničený, hyperechogenní
Cirhóza jater – Při cirhóze nacházíme nepravidelné okraje jater (makronodulární, či mikronodulární cirhóza), jaterní žíly se spojují v tupých úhlech, kromě toho bývá zvýšena echogenita parenchymu a někdy se může parenchym zdát zrnitý. V pozdějších stádiích se zmenšuje velikost jater. obvykle nacházíme i známky portální hypertenze (ascites, dilataci v. portae, splenomegalii)
Cirhoza jater - Vidíme hyperechogenní parenchym
jater, nerovné okraje a ascites v okolí jater.
Dilatace žlučovodu - Je velmi důležitým nálezem a znamená rozšíření žlučovodu nad 6mm (nad 9mm u pacientů po CHCE). Nejčastěji je způsobena konkrementem nebo tumorem. Ultrazvuk ovšem nemusí příčinu vždy odhalit.
Dilatace žlučovodu - Je škoda, že jsem nesehnal podobně skvělý obrázek
v lepší kvalitě. Vidíme jaterní hilus, v něm venu portae a nad ní výrazně rozšířený
žlučovod. Zde ovšem vidíme i příčinu - hyperechogenní konkrement s dorzálním
akustickým stínem obturoval žlučovod.
Tumor jater – Jedná se o ložisko rozdílné echogenity vůči zbytku parenchymu. Může utlačovat sousední jaterní tkáň.
Primární tumor - Toto ložisko by mohlo být i metastázou, u paienta
byl nicméně později verifikován primární hepatocelulární karcinom.
Metastázy jater – Jedná se o ložiska odlišné echogenity než je jaterní tkáň. Typický je pro ně hypoechogenní lem (halo). Centrálně mohou metastázy nekrotizovat.
Metastázy jaterní I - několik větších ložisek s periferním hypoechogenním lemem
Metastázy jaterní II - Jaterní parenchym je prakticky plný metastáz. Kromě
toho byla náhodně zachycena zřejmě nevýznamná cysta pravé ledviny.
